Analýza: o stavbě dálnice či bytového domu rozhodují úřady roky, lidé mají na připomínkování jen týdny

Stáhněte si tiskovou zprávu  do svého počítače


Zelený kruh podrobně analyzoval průběh rozhodování úřadů u dvou odlišných staveb – dálnice D8 a bytový dům v Praze. V podobě tzv. infografiky dnes analýzy zveřejnil.  Vyvracejí přitom tvrzení některých politiků, že připomínky občanů schvalování staveb zdržují a komplikují.

Právě údajným zdržováním staveb vysvětluje několik poslanců, včetně těch z vládní koalice, svůj návrh na vyloučení občanů z rozhodování o stavbách v jejich okolí. Analýzy dvou různých typů staveb, dálnice v chráněném území a domu ve velkém městě, tuto jejich domněnku vyvracejí. 

Schvalování dálnice D8 v Českém středohoří začalo v roce 1995 a dodnes neskončilo (Infografika D8). Výstavba začala před deseti lety a od konce loňského roku je dálnice zatím ve zkušebním provozu. Zákonné lhůty k připomínkování účastníky řízení – vlastníky, občanskými spolky aj. – činily nanejvýš měsíc. Navzdory připomínkám a obavám veřejnosti byla dálnice schválena sesuvným územím. K sesuvu přitom skutečně v červnu 2013 došlo. Ten způsobil tříleté zdržení dostavby dálnice a zhruba miliardovou finanční ztrátu. Souběžné soudní spory přitom neměly žádný významný vliv na délku rozhodování úřadů, ani na dobu výstavby dálnice. 

Analýza rozhodování o stavbě velkého bytového domu v Praze 8 přinesla podobné zjištění (Infografika bytový dům). Územní a stavební řízení trvala dohromady přes dva roky. Na připomínky účastníků řízení – včetně veřejnosti – zákon pamatoval lhůtami v celkovém součtu 87 dní. Také v tomto případě probíhá soudní spor bez přiznaného odkladného účinku, takže neměl žádný vliv na délku rozhodování.

Analýzy ukazují, že zákonné lhůty pro vyjádření platí stejně pro všechny účastníky a nelze je překročit. Na celkové délce rozhodování se tak podílejí minimálně. Úřady naopak zákonné lhůty běžně překračují a protahují tak rozhodování i o několik let. Úředníci se totiž nevyznají v komplikovaných pravidlech s řadou výjimek, které se navíc často mění.  Pokud by novela stavebního zákona znemožnila úřadům získávat důležité informace od občanů, rozhodovalo by se jim ještě obtížněji a dělaly by více chyb. Zrušení veřejné kontroly by navíc otevřelo větší prostor pro korupci. 

Příčiny zdržování staveb stručně ukazuje naše další infografika (http://bit.ly/infolistEIA).

 Citace Daniela Vondrouše, ředitele a legislativního experta Zeleného kruhu: „Naše analýzy konkrétních řízení o povolování dvou staveb prokazují, že za průtahy v rozhodování nemohou občané, ale především úřady, které nedodržují lhůty a často dělají chyby, nebo i samotní investoři, kteří včas nedodávají všechny potřebné podklady. Návrhy některých poslanců na vyloučení lidí z rozhodování jsou tak nelogické a naopak mohou situaci jen zhoršit.“