Blíží se období sucha. Vodu lze zadržet obnovou krajiny

Stáhněte si tiskovou zprávu přímo do svého počítače
Také zde najdete prezentace Kláry Sutlovičové, Davida Pitharta a Vlastimila Karlíka z dnešního setkání


Prognózy vývoje klimatu říkají, že při stávajícím množství srážek a zvyšující se teplotě se více vody odpaří – vody v řekách i v krajině tedy bude ubývat. S příchodem letních měsíců tak budou hrozit další období sucha. Studie vypracovaná Koalicí pro řeky ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci přináší katalog efektivních opatření na zadržování vody v krajině.

Přírodě blízká opatření jako revitalizace řek a potoků včetně obnovy přirozených rozlivů, vhodné hospodaření v lesích, obnovení remízků a mezí, rozšíření luk a pastvin zmírňují dopady sucha i povodní.  Kombinací různých opatření lze v krajině zadržet desítky procent objemu vody, která dnes z krajiny rychle mizí.

Studie na příkladu povodí říčky Jevíčka srovnávala přírodě blízká opatření v nivách, na zemědělské a lesní půdě i z hlediska nákladů na zadržení vody. Překvapivě nejlépe vycházela opatření v lesích, kde náklady na zadržení 1 kubíku vody dosahovaly kolem 110 Kč. Náklady u zemědělských opatření a opatření v nivách se pohybovaly od 200 do 400 Kč na m3.

„Problémem naší krajiny je vysoká míra odvodnění a úpravy vodních toků, kvůli kterým voda z krajiny rychle odtéká napřímenými betonovými koryty. Při intenzivním zemědělství pak dochází k erozi a degradaci půdy, živiny jsou odnášeny do vodních toků a nádrží. Tyty problémy nevyřeší přehradní nádrže,“ říká Vlastimil Karlík z Koalice pro řeky.

Nepříznivé důsledky sucha se netýkají jen povrchových vod, klesají i hladiny vod podzemních. Kromě nižší intenzity dešťových srážek od jara do podzimu a poklesu sněhových srážek se na situaci podepisuje i degradace půdy. Po vyschlé hlíně s nízkým obsahem humusu udusané těžkými stroj i voda steče rychle a nevsákne se. Zahloubená koryta řek stahují vodu z okolní půdy a přispívají tak k nežádoucímu odvodnění. 

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je vysycháním ohroženo více než 30 % rozlohy státu. Mezi nejrizikovější oblasti s obvykle podprůměrnými srážkami patří jižní Morava mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem nebo Česká tabule na území západně od Hradce Králové. Dále se jedná o Podkrušnohoří, region mezi Prahou, Ústím nad Labem a Karlovými Vary. Nebezpečí hrozí i v podhůří Beskyd nebo na části Českomoravské vrchoviny. Analýzy i prognózy ukazují, že sucho je a bude častější, bude trvat déle a doba mezi jednotlivými etapami sucha se bude zkracovat.

Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis uvádí: „Tři čtvrtiny Evropanů žijí ve městech a bude jich přibývat. V České republice žije ve městech přibližně 70 % obyvatel. Hlavní pohromy, s nimiž se v minulých dvaceti letech musela města vypořádat, byly povodně, vlny veder, prudké bouřky a další problémy s vodou. Za posledních sedm let česká vláda investovala do protipovodňových opatření téměř 12 miliard korun. Finance ale musí být využity chytře – klíčem jsou investice do úsporných budov, stínících prvků nebo využívání dešťové vody.“


Odborné kontakty
Ing. Vlastimil Karlík, tajemník Koalice pro řeky, 604 774 153, vlastimil.karlik@arnika.org
RNDr. David Pithart CSc., projektový manažer Beleco, 602 759 582, david.pithart@beleco.cz
Mgr. Klára Sutlovičová, vedoucí programu Energetika a změna klimatu analytického institutu Glopolis, 702 145 177, sutlovicova@glopolis.cz

Kontakt pro novináře
Jiří Kaňa, 607 800 915, jiri.kana@zelenykruh.cz


loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.czwww.eeagrants.cz
Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway through the EEA Grants. www.eeagrants.org