Vláda zítra projedná dvě koncepce pro ovzduší. Chybí však konkrétní opatření a silnější zákony

Zítra budou ministři a ministryně rozhodovat hned o dvou koncepcích k ovzduší. Jejich schválení však samo o sobě nezajistí čistší vzduch. Chybí jim totiž konkrétní opatření a jasné úkoly pro úřady. Česko potřebuje silnější novelu zákona o ochraně ovzduší, než jaká má přijít do vlády v následujících týdnech. Aktuální jednání na vrcholném klimatickém summitu v Paříži navíc ukazují, že zásadní zlepšení kvality ovzduší není možné bez zásadního snížení závislosti na fosilních palivech. Ani programovým prohlášením slíbený antifosilní zákon však vláda zatím neschválila.

Střednědobá strategie a Národní program snižování emisí, které má zítra vláda schválit, popisují velký problém se špinavým vzduchem, ale nezaručují jeho řešení. Připravovaná novela zákona o ochraně ovzduší (která přijde na vládu v následujících týdnech) se zase zaměřuje jen na dílčí problém pálení zakázaných paliv v domácích kotlích. A dotace na výměnu kotlů podporují i pokračování spalování hnědého uhlí, které je z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí nevhodným palivem, i když se využívá efektivněji.

Ekologické organizace proto požadují, aby novela zákona o ochraně ovzduší zahrnula i posílení opatření pro další zdroje znečištění: automobilovou dopravu, uhelné elektrárny, energetické a průmyslové provozy. Zároveň upozorňují, že bez cílevědomého snižování závislosti na fosilních palivech nemůžeme očekávat zásadní zlepšení ovzduší. Ukazuje to i běžící klimatický summit v Paříži: největší spotřebitelé fosilních paliv na světě – USA a Čína – chtějí svoji závislost řešit, neboť znečištění ovzduší dusí jejich lidi i ekonomiky. Naopak rozvoj pohodlné a rychlé veřejné dopravy či cyklostezek, odstavování starých špinavých a neefektivních uhelných elektráren, výroba domácí čisté energie či snižování plýtvání v průmyslu zlepší nejen vzduch, ale posílí také ekonomiku a sníží účty rodin a firem za energie.

Nová zpráva European Environment Agency (EEA) zveřejněná 30. listopadu 2015, označila znečištění ovzduší za největší zdravotní riziko v oblasti životního prostředí. Jen jemný polétavý prach způsobí ročně v Evropě 430 000 předčasných úmrtí[1].

Citace Hany Chalupské, členky iniciativy Dejchej!Brno: „Vláda i brněnská radnice vytváří koncepce, ale nerealizují konkrétní opatření ke zlepšení situace. Brno doplácí zejména na intenzivní dopravu. Jak na státní, tak na místní úrovni jasně vidíme, že neprobíhá spolupráce mezi úředníky zabývající se dopravou a životním prostředím. Jedna rychlostní komunikace může anulovat celou řadu opatření v oblasti veřejné dopravy, zeleně či cyklodopravy. Stejně jako v předchozích letech i letos v Brně překračuje znečištění polétavým prachem zákonné limity. Kvůli tomu v Brně každý den zemře v průměru jeden člověk.”

Citace Jiřího Koželouha, programového ředitele Hnutí DUHA: „Výměna starých uhelných kotlů za moderní uhelné trochu pomůže, ale problém systémově neřeší. Spíš symbolizuje, že Česku chybí závazné nasměrování ekonomiky od plýtvání fosilními palivy k efektivnímu využívání čistých domácích zdrojů energie. Bez toho k zásadnímu zlepšení kvality vzduchu nedojde.“

Citace Miroslava Šuty, odborného konzultanta v oblasti ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví: „Plány zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které poslední 2 roky připravovalo Ministerstvo životního prostředí, bohužel postrádají konkrétní opatření, harmonogram jejich zavádění i to, zda vůbec ovzduší zlepší a případně o kolik. Do očí bijící je to zejména v případě automobilové dopravy, která je hlavním problémem ve velkých městech. Zahraniční zkušenosti ukazují, že klíčové pro snížení emisí z dopravy mohou být zpoplatnění vjezdu do centra (congestion charge), zavádění dieselových prachových filtrů a vyhlašování nízkoemisních zón. Ty omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi do vybraných částí mnoha desítek evropských měst, což prokazatelně zlepšilo ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Zóny vedou ke snížení znečištění jemným prachem a velmi nebezpečnými dieselovými nanočásticemi. V případě Kodaně je zavedení nízkoemisní zóny spojováno i se snížením počtu předčasně zemřelých a hospitalizovaných pacientů pro vážná onemocnění v řádech stovek případů ročně. Ale také se snížením počtu dní pracovní neschopnosti s nezanedbatelným ekonomickým přínosem pro společnost.“

[1] http://www.eea.europa.eu/media/newsreleases/many-europeans-still-exposed-to-air-pollution-2015


Odborné kontakty
Hana Chalupská, členka neformální iniciativy Dejchej!Brno, 731 181 990, dejchejbrno@gmail.com
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Miroslav Šuta, Centrum pro životní prostředí a zdraví, 608 775 754, miroslav.suta@centrum.cz 


loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.czwww.eeagrants.cz
Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway through the EEA Grants. www.eeagrants.org