Změny klimatu v Praze

Ve středu 6. prosince se uskutečnilo Smart café na téma „Změny klimatu v Praze“. Pozvání přijali dva významní odborníci, a to Michal Žák, meteorolog a klimatolog pracující v Českém hydrometeorologickém ústavu a působící na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy,  a Mária Kazmuková, která se podílela na vyhodnocení fenoménu klimatických změn ve městě a na návrhu adaptačních strategií a opatření na zmírňování dopadů klimatických změn v Praze. 

Jako první se svou prezentací vystoupil meteorolog Michal Žák. Na úvod představil, že nejvíce se klimatická změna projevuje na teplotě a srážkách. Dále představil, jak funguje tzv. tepelný ostrov města. Jedná se o oblast města, která je významně teplejší než její okolí. V částech města se zhuštěnou zástavbou s menším množstvím zeleně dochází k mnohonásobnému odrazu a absorpci záření v površích, což má za důsledek zvětšení intenzity absorpce tepla v celku. Zároveň nepřítomnost zeleně má za následek zmenšení intenzity vypařování vody, která by dokázala okolí ochladit. Efekt tepelného ostrova následně doložil příklady výskytu horkých a studených dní v centru a na okraji Prahy, kdy v centru města, kde je hustější zástavba, dochází k častějším výskytům tropických dní a nocí. Přičemž počet tropických dní v roce dlouhodobě obecně stoupá, a počet mrazových dní klesá. 

Také upozornil na rozdíly mezi naměřenými hodnotami na měřících stanicích, a tzv. fyziologicky ekvivalentní teplotou (PET). Jedná se o index, který uvažuje celkový účinek teploty vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a toků radiace. Hodnoty naměřené v PET proto bývají rozdílné oproti naměřeným hodnotám teploty vzduchu. V horkém letním dni se mohou tyto hodnoty lišit až o 10 stupňů. 

Dále představil, jaký má tepelný ostrov města dopad na lidi, kteří v něm žijí. V zimě se jedná především o snížení počtu ledových a mrazových dnů a snížení spotřeby energie na vytápění. V létě tepelný ostrov města prodlužuje vlny veder, zvyšuje tepelnou zátěž na organismus (zvýšená zdravotní rizika pro děti a seniory), zvýšení spotřeby energie v létě (klimatizace, větráky), a v neposlední řadě i rychlejší růst teploty vlivem globální změny klimatu. 

Následně se věnoval vlivu klimatických změn na srážky. Z hlediska srážek není podle měření jednoznačný trend, který by ukazoval přibývání nebo ubývání srážek. Podle projekcí do budoucna nebudou srážky významně klesat, může spíše dojít k malému zvýšení jejich ročního úhrnu. Nicméně může narůstat problém se suchem, protože dochází ke zvyšování výparu vody. Druhou věcí je, že i když jsou srážky v ročním úhrnu stejné, nejsou rovnoměrně rozložené během roku. Režim srážek má tedy tendenci k větší extremitě, než dříve. Budou tedy stále častější období sucha střídající se s intenzivními srážkami. 

Na to, jak čelit dopadům změny klimatu, a jak je možné se na ni adaptovat přímo v Praze dále navázala paní Kazmuková, která účastníkům představila Strategii hl. m. Prahy na změny klimatu a její cíle. Mezi ně patří např. vytvoření uceleného konceptu zelené infrastruktury a zvýšení variability urbanizovaného území, snižování rozsahu tepelného ostrova, zajištění stabilního vodního režimu, využívání srážkové vody, snižování energetické náročnosti města a zvyšování informovanosti obyvatel. 

Všechny tyto cíle jsou úzce provázány s zelení ve městě, její četností, hustotou a rozmístěním. Paní Kazmuková na příkladu ukázala, že jeden strom s rozpětím koruny 5 metrů dokáže ochladit během dne své okolí v průměru o 7 kWh. Pro srovnání klimatizace mají výkon přibližně 2 kWh, a přitom ale svojí spotřebou energie okolí zároveň oteplují. 

Dále představila konkrétní příklady realizovaných a plánovaných adaptačních opatření, např. výsadby stromů ve Vinohradské ulici nebo revitalizaci vnitrobloků, revitalizaci koryta potoka Rokytka, adaptace budov (zelené střechy) ad., a jejich značně pozitivní dopady na okolí. 

Záznam ze Smart café naleznete zde.