Když na silnicích houstne dým

Ve středu 5. dubna od 10:00 do 13:30 v pražské restauraci Mánes pořádal Zelený Kruh a Hnuti DUHA seminář v rámci vydání nové publikace k edici Apel na téma dálkové přepravy zboží.
Publikace s názvem Slepá ulice - Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení je ke stažení na webových stránkách Zeleného kruhu v Edici Apel.
Zatímco kamionové kolony na našich dálnicích a silnicích houstnou, nákladní přeprava po železnici slábne, v nejlepším případě stagnuje. Objem dopravy zboží po silnici je prakticky omezen jen výrobou zboží a její spotřebou a železnice tvrdému konkurenčnímu boji s kamiony podléhá. Mezi řadu příčin současného stavu patří například fakt, že železnice si hradí v daleko větší míře svoji dopravní cestu nebo že se nedostatečně vyrovnala s novými podmínkami trhu.
Odpovědi zněly jasně. Je třeba nalézt systémová řešení. Podpořit železnici, logistická centra, rozvoj infrastruktury, dopravní projekty. Pokřivené jsou zejména ceny: proto je podle Hany Foltýnové z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy nezbytné jejich narovnání - tedy zahrnutí i nákladů, které silniční doprava nehradí - tzv. externalit. Mezi takovéto náklady patří například škody způsobené nehodami, hlukem, znečištěním ovzduší, změnou klimatu, škody na ekosystémech. Podle kalkulací OECD byly tyto náklady u silniční nákladní dopravy v České republice v roce 1995 třikrát vyšší než u nákladní dopravy po železnici. Zdůrazněme, že i při takto nevyrovnaných podmínkách není pravidlem, že doprava po silnici je levnější. „Například cesta Lovosice - Duisburg je po železnici asi o 30-50 % levnější než po silnici,” upozornil Vladimír Fišer z firmy Bohemiakombi zabývající se kombinovanou dopravou právě na tomto úseku. Na české straně však prakticky není zájem. Dopravci totiž nemají potřebnou silniční techniku, která je schopná kombinace přepravy silnice a železnice, tedy schopná překládky na železniční vůz a přepravy po železnici. Ze semináře vyplynulo, že by současná situace chtěla nějakou „injekci” do začátku, kombinovaná přeprava je v Česku zatím v plenkách. A ruku v ruce s podporou dopravců by měla být podporovaná infrastruktura podobně, jako se stát stará o rozvoj infrastruktury silniční. Ministerstvo dopravy již zpracovalo „Program podpory kombinované dopravy”, který dokonce prošel v říjnu loňského roku vládou. Jeho praktickému využití však stále brání chybějící notifikace Evropskou komisí v Bruselu. Předmětem podpory je mimo jiné i možnost čerpání státní podpory na pořízení potřebné silniční techniky, která je po technické stránce schopná kombinace přepravy silnice a železnice.

Překladiště máme
V současnosti existuje 40 procentní sleva z ceny za použití železniční dopravní cesty na kombinovanou dopravu po železnici. Sleva platí však pouze na tzv. ucelené neboli přímé vlaky. Přímé vlaky lze však použít jen tam, kde existuje dostatečně silný proud zboží, což jsou v první řadě hromadné substráty jako uhlí, rudy, stavebniny, nová auta z výroby apod. Systém rychlých vlaků kombinované dopravy, kterými jsou vzájemně propojeny jednotlivé evropské terminály (překladiště), umožňuje přepravovat i velmi širokou paletu výrobků stejně rychle, levně a spolehlivě, jako výše zmíněné vlaky s hromadnými substráty a jsou tak schopny velmi dobře konkurovat i levným a pružným přepravám po silnicích. Vladimír Fišer zdůraznil, že potřebná překladiště v Čechách již dávno máme, ale dosud je umíme využívat pouze pro překládky kontejnerů a slouží tedy zatím jen pro dopravu do a ze zámoří a nikoliv pro přepravy jen v rámci Evropy. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy České republiky Petra Kašíka je nezbytná podpora výstavby infrastruktury logistických center na železniční síť. Stavitelé logistických center by měli dostávat z veřejných zdrojů 60 a více procentní část nákladů na zbudování vlečky obdobně jako tomu je při napojení na silniční síť. Spojení železniční, silniční a v řadě případů i letecké a vodní dopravy je zásadní jak pro regionální tak pro celostátní ekonomiku.

Kdo jezdí, ať platí
Podle poradce ministra životního prostředí Aleše Kutáka by měla silniční doprava významněji než dosud hradit náklady na svoji dopravní infrastrukturu. V dohledné době se k tomu nabízí řada možností. Například sleva na silniční dani pro dávno povinné emisní třídy se jeví jako zbytečnost. Slevy na silniční dani pro vozidla emisní třídy EURO 2 a 3 budou platit do konce roku 2007. Po tomto datu by měla být sleva na dani poskytována pouze při nákupu vozidla vyšší emisní třídy, než je aktuálně povinná pro vozidla nově uváděná na trh, tedy na EURO 5 a vyšší, aby byli dopravci motivováni si pořizovat co nejlepší automobily. Totéž platí u mýtného, kde by snížená sazba pro emisní třídu Euro 3 a vyšší měla být od roku 2008 nahrazena slevou pouze na Euro 5 a vyšší.

Na zmíněném semináři vystoupila Hana Foltýnová z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Vladimír Žák z Centra dopravního výzkumu a Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. Diskuze se zúčastnili odborníci z Českých drah, Ministerstva životního prostředí, Dopravní fakulty ČVUT, Svazu dopravy, soukromých firem a nevládních organizací.