Bez vhodných „indikátorů blahobytu“ se dnes neobejdeme

Praha, 10. prosince 2010 – Výsledky dnešních jednání klimatické konference v mexickém Cancúnu ukazují, že bez pokročilejšího vnímání úspěchu společnosti se v budoucnosti neobejdeme. Uvědomují si to již i přední světoví státníci, včetně britského premiéra Davida Camerona či francouzského prezidenta Nicolase Sarkózyho. Dostupné možnosti, jak úroveň společenského pokroku měřit komplexnějšími způsoby, než to dokáže obvykle užívaný hrubý domácí produkt, shrnuje publikace Zeleného kruhu Indikátory blahobytu.

Publikace edice APEL shrnuje několik nejvýznamnějších indikátorů, které umožňují měřit štěstí obyvatel i kvalitu přírodních ekosystémů: kromě známého indexu lidského rozvoje, indexu šťastné planety či ekologické stopy, je to i pro české podmínky nyní zásadní indikátor uhlíková stopa. Právě probíhající klimatická jednání v mexickém Cancúnu dokládají, že české emise skleníkových plynů vysoce překračují úroveň, která je dlouhodobě udržitelná. Rozšíření konceptu „uhlíkové stopy“ může lidem pomoci uvědomit si, kolik emisí co stojí. Nejde přitom pouze o určování uhlíkové náročnosti potravin nebo celých států. Uhlíkovou stopu si mohou změřit i města. Právě na důležitost měřit a vyhodnocovat spotřebu uhlíku na lokální bázi upozornila nejen cancúnská konference, ale nedávno i iniciativa britského premiéra Davida Camerona, který usiluje o rozšíření tzv. „indexu štěstí“. Vlastní analýzy uhlíkové náročnosti si již nechala zpracovat i některá česká města. Například každý obyvatel Vsetína tak mohl zjistit, jaká je poměrná část městských emisí, které na něj připadají. Pro Vsetín to představuje ekvivalent 8,6 tun CO2, což je množství nižší, než celorepublikový průměr. V publikaci je představena i řada dalších indikátoru, například tzv. lokální multiplikátor, jenž umožňuje zjistit, do jaké míry se investované peníze „točí“ a tím pádem i násobí v daném regionu. Studie popisující, odkud a kam tečou peníze v bělokarpatské obci Hostětín, prokázala, že každá koruna investovaná v tamější biomasové výtopně přinese další 1,30 Kč pro místní ekonomiku v navazujících investicích. Vzhledem k tomu, že tento provoz využívá místní obnovitelné zdroje, neposiluje navíc českou závislost na zahraničních energetických zdrojích.

Publikace je volně dostupná ke stažení na internetové adrese:
http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/indikatory-blahobytu-2010.pdf

Prezentace autorů publikace jsou dostupné na internetové adrese:
http://www.zelenykruh.cz/cz/edice-apel/

Jan Skalík, editor publikace ze Zeleného kruhu k tomu říká:
„Měření kvality života lidí i blahobytu přírody u nás zastiňuje přetrvávající důraz na sledování
hrubého domácího produktu. Evropská unie, britská a francouzská vláda i mezinárodní společenství
OSN přitom už dříve přistoupily na to, že je třeba neměřit výhradně ekonomiku. Sledování indikátorů
udržitelnosti je především pro obce velkou příležitostí získat o svém fungování ucelenější obrázek.“

Stanislav Kutáček z Trastu pro ekonomiku a společnost říká:
„Lokální multiplikátor je užitečný způsob jak měřit skutečný přínos investic pro danou lokalitu.
Můžeme být ohromení masivními investicemi zahraničních koncernů. Často ale většina jejich
obchodních partnerů sídlí za hranicemi a finance tedy hned z regionu odtečou. Pro místní obyvatele
může být mnohem prospěšnější malý a na region navázaný podnik. Moštárna nebo výtopna na
biomasu v obci Hostětín jsou tomu dobrým příkladem.“

Tomáš Hák z Centra pro otázky životního prostředí UK v publikaci uvádí:
„Při větším ohledu na udržitelnost našeho života se zvýší i jeho kvalita. Je třeba, aby snaha o
dlouhodobou udržitelnost byla podporovaná nezbytnými nástroji i organizacemi. Společné a
transparentní vytvoření udržitelně fungující společnosti může přispět k větší lidské svobodě a možnosti
volby, stejně jako ke zvýšené ekonomické, sociální a ekologické bezpečnosti.“

Kontakt
Jan Skalík, Zelený kruh, mobil: 607 185 686, email: jan.skalik@zelenykruh.cz