Evropská komise chce pomoci chudým zemím a klimatu. Co na to české předsednictví?

Evropská komise dnes zveřejnila návrh, co by měla Evropská unie prosazovat na prosincové klíčové konferenci o ochraně klimatu v Kodani. České ekologické, rozvojové a humanitární organizace návrh Komise vítají. Podle jejich analýzy může výrazně pomoci zpomalit globální změnu klimatu a pomoci rozvojovým zemím. Milióny lidí v nejchudších zemích světa jsou mj. ohroženy nedostatkem vodních srážek, úpadkem zemědělství a zaplavením pobřežních oblastí. Návrh Komise musí v březnu schválit Rada a summit EU, kterým nyní předsedá ČR. Osud návrhu je tak nyní do značné míry v rukou ministrů Kalouska a Bursíka, kteří budou jeho projednávání moderovat.

Nevládní organizace ale mají k návrhu Komise i několik vážných výhrad. Materiál připravený Komisí především neobsahuje žádnou konkrétní částku, kterou by měly průmyslově rozvinuté země (včetně USA a Ruska) investovat ve třetím světě do čistých technologií, záchrany pralesů a adaptačních opatření. České nevládní organizace se shodují, že tyto prostředky musí být vyčleněny celosvětově nad rámec plánované rozvojové pomoci a za výrazného přispění EU by mělo jít v budoucnu nejméně o 60 miliard euro ročně. Dále považují za nedostatečný navržený evropský cíl pro snižování emisí skleníkových plynů a žádají jeho zvýšení na 40 % (z toho 30 % snížením emisí přímo v Evropě a 10 % prostřednictvím dalších investic v rozvojových zemích). Návrh konečně obsahuje jen velmi málo detailů o tom, jak by měly mechanismy spravující adaptační a motivační pomoc fungovat. Není proto jasné, zda by podle návrhu Komise měly miliardy dolarů spravovat strany Rámcové úmluvy, či kdo bude mít k fondům přístup a za jakých podmínek.

Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni a předseda správní rady FoRS, dnes návrh komentoval slovy: „Tři věci jsou opravdu důležité. Za prvé: změna klimatu může mít v budoucnu na rozvojový svět podobně devastující dopad, jako vleklé regionální válečné konflikty. Bohaté, průmyslově rozvinuté země, jsou přitom odpovědné za většinu současných emisí skleníkových plynů. Za druhé: bez naší pomoci se rozvojové země s následky zvyšování globální teploty ani s požadavky na snižování emisí vyrovnat nedokáží. A za třetí: velmi významnými producenty emisí jsou a především budou ekonomiky prudce se rozvíjejících zemí jako je Čína, Indie či Brazílie - pokud chceme, aby braly ohled na světové klima, ekologické dopady po celé zeměkouli a zejména zásadní ohrožení mnoha nejméně rozvinutých zemí, musíme začít jasným vlastním příkladem, bez ponechávání si zadních vrátek.”

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR, uvedl: „Ministrům Kalouskovi a Bursíkovi spadla s českým předsednictvím do klína obrovská odpovědnost, která se běžnému českému politickému provozu řádově vymyká. Jde o velkou příležitost pro Českou republiku, pokud budou vyjednávání úspěšná, a velké riziko pro mezinárodní ochranu klimatu, pokud se pod naším vedením návrh schválit nepodaří. Záleží velmi právě na našich ministrech, zda se povede návrh Komise vylepšit, nebo zda bude na jednání evropských ministrů financí a životního prostředí oslaben.”

Petr Lebeda, ředitel institutu Glopolis, doplnil: „Podpora čistých technologií, ochrany lesů a adaptačních opatření by se neměla zaměňovat za rozvojovou pomoc. Ačkoliv všechna adaptační pomoc chudým zemí by měla podporovat i jejich ekonomický a sociální rozvoj, musí to být finance nad rámec existujících závazků vyspělých zemí. Nemohou se tedy započítávat do zatím nenaplněných slibů EU, že oficiální rozvojová pomoc bude do roku 2010 činit 0,56 % z hrubého národního důchodu a 0,7 % HND do roku 2010 – současná výše činí pouze 0,38 % HND."

Návrh Evropské komise komentovaly i zahraniční nevládní organizace:

Kontakty:




Zelený kruh, Lublaňská 18, 120 00, Praha 2, tel. (+420) 222 517 143, e-mail : zk@ecn.cz
© Zelený kruh, všechna práva vyhrazena

Zelený kruh využívá systém právních informací ASPI společnosti ASPI, a.s.

Činnost Zeleného kruhu byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Nadace rozvoje občanské společnosti