Globální změny podnebí by poškodily hlavně rozvojové země
Globálními změnami podnebí jsou nejhůře postiženi lidé v chudých zemích. Poukazuje na to nová publikace, kterou dnes společně vydávají přední české rozvojové, humanitární a ekologické organizace 1.
Analýza Odpovědnost bez hranic: klima a chudoba shrnuje vědecké výzkumy, jež se zabývaly vlivem přibývání skleníkových plynů na život lidí v různých částech světa 2. Připomíná, že český pohled je zkreslující, protože v Africe, Asii nebo Latinské Americe by další globální změny podnebí měly nesrovnatelně dramatičtější následky – větší sucho, méně vody v řekách, šíření malárie nebo častější hurikány a povodně – než ve střední Evropě.
Publikace mimo jiné podotýká, že:
- Miliarda lidí žije podél Gangy, Indu a dalších řek, pro které jsou hlavním zdrojem vody vysokohorské ledovce. Rychlé oteplování v Himalájích a jinde znamená, že jim už během několika desetiletí hrozí vážné sucho.
- Zemědělce v Africe či Asii, kteří životně závisí na chodu dešťů, může postihnout nedostatek vody – bude-li pokračovat rychlý růst znečištění skleníkovými plyny, na konci 21. století hrozí sucha na necelé třetině zemské souše.
- Pokud by se koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu zvyšovala o jedno procento ročně, kolem roku 2080 by v důsledku teplejšího podnebí horečka dengue zamořila místa obývaná pěti až šesti miliardami lidí.
- Zvýšení hladiny oceánů o pouhých 30 centimetrů by jen v Číně zaplavilo území větší, než je rozloha České republiky.
Domácí rozvojové, humanitární a ekologické organizace se poprvé spojily, aby poukázaly na důležitý díl odpovědnosti, který Česká republika nese. Se 12 tunami na obyvatele a rok Česko patří k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Publikace navrhuje tři klíčová opatření, kterými může česká vláda zmírnit důsledky globálních změn podnebí v chudých státech:
- Finančními prostředky pomoci chudým zemím, aby se lépe vyrovnaly se suchem, šířením chorob nebo častějším výskytem extrémních výkyvů počasí. Každoročně musí jít o peníze v řádu miliard korun nad rámec současného závazku, že Česká republika bude na oficiální rozvojovou spolupráci poskytovat 0,33 % HDP.
- V příštích měsících, zejména během českého předsednictví, přispět ke sjednání nové globální dohody o snižování exhalací skleníkových plynů, která naváže na Kjótský protokol. Klíčová smlouva má být podepsána na summitu v Kodani v prosinci 2009.
- Legislativou stanovit rozvrh postupného snižování domácích exhalací na několik příštích desetiletí, rok po roku, krok po kroku – a rozhýbat tak průmyslové inovace a investice do čistých odvětví i vysoce efektivních technologií.
Komentáře panelistů na prezentaci nové publikace v Praze:
Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni
Člověk v tísni realizuje dlouhodobě rozvojové projekty v mnoha zemích světa. Přímá pomoc však nestačí, pokud globální procesy zvyšují ohrožení chudých lidí v těchto zemích. V mnoha případech mohou mít větší a naneštěstí velmi negativní vliv na jejich život. Proto považujeme odpovědnost vůči změnám klimatu za zásadní. Pokud chceme od strmě se rozvíjejících ekonomik některých zemí, aby se chovaly odpovědně v této oblasti, musíme začít od sebe.
Jan Bárta, ředitel humanitární organizace ADRA
Učíme se vnímat rozvojovou pomoc v kontextu změn, které provázejí život nás všech. Bylo by krátkozraké myslet si, že ekologické problémy nemají vliv na naše směřování v pomoci i ostatních oblastech lidského života.
Pavel Gruber, vedoucí oddělení humanitární a rozvojové pomoci Charity České republiky
Při své práci již nyní vidíme první přímé dopady změny klimatu, kdy jsou zemědělci v rozvíjejících se zemích zasaženi změnami v obdobích sucha a dešťů. Změna v budoucích desetiletích zasáhne několik miliard lidí a pokud chceme dostát svému poslání pomáhat nejohroženějším, je nejvyšší čas jednat již nyní.
Bedřich Moldan, senátor:
Pro přípravu globálního režimu je nutno vycházet z podílu jednotlivých států na antropogenní změně složení ovzduší. Mají se počítat celkové emise skleníkových plynů, emise na hlavu nebo kumulativní emise?
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA:
Chudí lidé v Africe či Asii odnesou sucha nebo častější povodně a hurikány daleko víc než Středoevropané. Česká republika patří mezi nejhorší znečišťovatele. Proto je naší odpovědností nejen snížit exhalace, ale i přímo pomoci rozvojovým státům.
Petr Lebeda, ředitel Pražského institutu pro globální politiku – Glopolis:
Ekonomická krize svádí k dalšímu omezení rozvojové pomoci i ke zpomalení přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Spíš než jako hrozbu zkusme ji vidět jako příležitost k odvážnější změně pravidel. Např. jak důsledný obchod s emisemi, tak zdanění rizikových měnových transakcí by stimulovaly stabilnější a čistší podnikání a zároveň přinesly veřejné zdroje na pomoc chudým.
Kontakt:
- Petr Lebeda, Glopolis, telefon 777 561 107,lebeda@glopolis.org
- Šimon Pánek, Člověk v tísni, simon.panek@clovekvtisni.cz
- Bedřich Moldan, telefon 603 114 338, bedrich.moldan@czp.cuni.cz
- Pavel Gruber, Charita, tel 731 604 078, pavel.gruber@charita.cz
- Jan Bárta, ADRA, telefon 724 151 861, jan.barta@adra.cz
- Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Poznámky:
1 Publikaci společně vydávají: Adra, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Člověk v tísni, Veronica, Ekumenická akademie Praha, Garde, Greenpeace, Glopolis, Hnutí DUHA, Charita Česká republika, Nadace Partnerství a Zelený kruh
