Vědecká obec se staví proti kácení

Praxe na Moravě ukazuje, že lidský zásah kůrovce nevymýtí

Kácení stromů napadených kůrovcem v bezzásahových zónách parku je proti smyslu národního parku. Těžba postiženého lesa výrazně zhoršuje možnost samoobnovy horského lesa, ke které zde spontánně masivně dochází a která dává příležitost ke vzniku přírodně velmi hodnotného lesního ekosystému. Na tiskové konferenci to řekli docent Jan Frouz a profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Konferenci zorganizovalo Hnutí DUHA a Zelený kruh ve snaze nabídnout médiím vědecký pohled na problematiku kácení, který z debaty pod vlivem konfliktu na Šumavě vymizel

Vědci poukázali na fakt, že kácením se nenávratně ničí ekosystém dané oblasti a zahubí tak velké množství vzácných organismů a živočichů. Profesor Pavel Kindlmann dále uvedl, že oblast Ptačího potoka, kde nyní dochází k nezákonné těžbě, právě do těchto výjimečných oblastí patří a vytěžením tisíců stromů dojde k devastaci vzácné podmáčené smrčiny.

Profesor Pavel Kindlmann a docent Jan Frouz se svými stanovisky přidali k dalším předním českým vědcům z oblasti ekologie lesa, lesnictví a mnoha dalších oborů, sdružených ve Stínové vědecké radě NP Šumava. Ti již dříve vyzvali ředitele NP Šumava, aby ukončil zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka [1].

Právnička Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu dále na konferenci předložila legislativní argumenty jasně ukazující, že postup správy národního parku v čele s Janem Stráským a Jiřím Mánkem je nezákonný.

Prof. Pavel Kindlmann, DrSc. na konferenci řekl:

„Je otázkou, proč chceme mít národní parky. Jan Stráský ho chce uměle „ vytvořit“, ale takový park by se pak spíše podobal Stromovce a měl jen minimální ochranářskou hodnotu. Ochranáři dávají přednost výběru lokalit, kde se nacházejí nejcennější prvky přírody, a ty pak chtějí ponechat svému vývoji.“

„Šumava je dlouhodobě nejvíce medializovaná v souvislosti s kůrovcem. Ale máme tu přeci příklad severní Moravy nebo Slezska, kde lesníci bojují s kůrovcem už mnoho let a absolutně nikam to nevede. A zde přece nejsou žádné bezzásahové zóny a lesníkům nikdo nebrání používat proti kůrovci ty nejefektivnější metody.“

„Pan Stráský chce vytěžit 68000 stromů. Tedy zhruba 15krát více, než má vyznačeno u jen Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách!“

Ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek řekl:

„Ředitel Stráský a jeho náměstek Mánek nejenže nerespektují platné zákony, ale neberou v úvahu ani názory předních vědců. Vedení národního parku je v rukou lidí, kteří evidentně nedisponují sebemenší odbornou způsobilostí a nadto soustavně porušují zákon, což je velmi nebezpečná kombinace.“

V případě zájmu o fotografie či videa z oblasti Ptačího potoka, kontaktujte Magdu Koutskou na magda.koutska@hnutiduha.cz

Kontakt:

Doc. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., Ústav pro životní prostředí PřF UK, Biologické centrum AVČR

Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ústav pro životní prostředí PřF UK, Ústav pro globální změnu AVČR

Mgr. Markéta Cooiman, právnička Ekologického právního servisu, tel: 775154081

Mgr. Julie Sokolovičová, ředitelka Zeleného kruhu, tel: 608 071 134

Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, tel: 777 308 113

Magda Koutská, Hnutí DUHA, tel: 728 033 727

Poznámky:

[1] Stanovisko Stínové vědecké rady NPŠ ke kácení u Ptačího potoka:

Praha, 18.7. 2011

Členové SVR jsou znepokojeni postupem, který uplatňuje vedení NPŠ reprezentované ředitelem Janem Stráským a jeho náměstkem Jiřím Mánkem v oblasti Ptačího potoka. Jedná se o biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a o místo, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. Oblast Ptačího potoka, byť formálně není v I. zóně NP, je klíčovou oblastí souvislého celku samovolně se vyvíjejících horských lesů. A NP Šumava byl vyhlášen právě pro ochranu samovolného vývoje těchto ekosystémů. To, že Správa NP nemá vydaná patřičná povolení na základě odborných posouzení je dalším z dlouhé řady porušování zákonů, ale i důkazem naprosté odborné nezpůsobilosti současného vedení NP Šumava.

Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa NP by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin. Na kvalitu tohoto místa jsme poukazovali již v našich minulých stanoviscích a také jsme ji v našem návrhu zonace zařadili do bezzásahového režimu.

Za stínovou vědeckou radu NPŠ

Doc. Jakub Hruška

Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava

Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice

Prof. RNDr. Martin Braniš, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze

RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko

Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze

RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha

Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice

RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Prof. Ing. Zdeněk Landa, CSc., Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha

RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň

PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze

Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice

Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno