Podmínky pro NNO

Dlouhodobě pracujeme na problematice veřejné prospěšnosti nevládních neziskových organizací a na souvisejících tématech

Výše uvedená problematika zahrnuje několik vzájemně souvisejících zákonů v gesci tří ministerstev – spravedlnosti, vnitra a financí. Všechny tyto zákony by měly nabýt účinnosti shodně s novým občanským zákoníkem, tzn. k 1. 1. 2014. Jedná se tedy o velkou vlnu změn, která k lednu 2014 zasáhne registraci, transparentnost i finanční stránku fungování NNO v ČR, a to především občanských sdružení.Všechny tyto legislativní změny budou nejspíše znamenat velký posun v otázce, co chápeme jako „NNO“ (což je termín, který není občanskoprávně zakotven, pouze částečně zakotven v daňových zákonech, které se nyní rovněž novelizují).

Problematiku lze rozdělit do tří okruhů:
1)      Status veřejné prospěšnosti má být dle nového občanského zákoníku udělován veřejně prospěšným právnickým osobám po splnění podmínek, jež budou konkretizovány zvláštním zákonem, který připravuje Ministerstvo spravedlnosti. Status veřejné prospěšnosti byl prvně zakotven v novém občanském zákoníku v prosinci 2011. V únoru 2013 Ministerstvo spravedlnosti zvláštní zákon předložilo do mezirezortního připomínkovacího řízení, v březnu Zelený kruh a jiné NNO podaly k novele zákona připomínky.

Naším cílem v této oblasti je, aby bariéry pro získání statusu veřejné prospěšnosti nebyly přehnaně administrativně náročné či diskriminující, a/nebo aby nezískání statusu v dalším kroku nevedlo u NNO k odříznutí sdružení od veškeré veřejné podpory či zvýhodnění. Na návrhu zákona dlouhodobě spolupracujeme s Ministerstvem spravedlnosti, přičemž loni jsme předložili společně s dalšími NNO vlastní, kompromisní návrh vyplývající z dlouhých diskuzí mezi desítkami sdružení. Se současnou podobou zákona jsme do velké míry ztotožněni a budeme nadále dohlížet na to, aby jeho současná podoba byla zachována.

2)      Rejstříky spolků (takto budou od 1. 1. 2014 označena občanská sdružení). Naším dlouhodobým cílem je, aby byly registrace a rejstříky spolků převedeny zpod Ministerstva vnitra, kde považujeme jejich vedení za málo funkční, optimálně pod Ministerstvo spravedlnosti, a aby údaje v rejstřících byly do maximální možné míry zpřístupněny veřejnosti a přispěly tak k transparentnosti občanského sektoru. Usnesení vlády ze září 2012 směřovalo k tomu, že rejstříky spolků zůstanou pod správou Ministerstva vnitra. Samotné ministerstvo k této problematice připravilo zvláštní zákon, který spolky vyděloval z řad ostatních neziskových forem a upravoval jejich registraci speciálním způsobem v gesci Ministerstva vnitra. Tento návrh zvláštního rejstříkového zákona „pouze pro spolky“ nebyl předložen do mezirezortního připomínkování.

V březnu 2013 se Zelenému kruhu a partnerům z řad NNO díky intenzivní, rychlé dopisové akci na poslední chvíli podařilo zvrátit původní zářijové usnesení vlády. Po dvaadvaceti dlouhých letech tedy dojde ke zrovnoprávnění občanských sdružení s jinými osobami soukromého práva – stejně jako ostatní právní formy budou nyní registrovány soudy (což mimo jiné znamená možnost odvolání se, tj. vymahatelnost práva při registraci spolků). Vlastní veřejný rejstřík povede Ministerstvo spravedlnosti. 

3)      Daňové úlevy pro o.s., resp. budoucí spolky. V současnosti občanská sdružení požívají menších či větších výhod, které vyplývají z toho, že nejsou založena za účelem vytváření zisku – výhody zahrnují např. odečtení darů ze základu daně z příjmu či odpuštění správních poplatků na úřadech. Tyto výhody jsou zakotveny ve více zákonech. Ministerstvo financí nyní připravilo velkou novelu zákona o daních z příjmů, která nejvýznamnější (tedy daňové) výhody sdružuje. Novela byla předložena do mezirezortního připomínkování v lednu 2013. V únoru k ní Zelený kruh s partnery podával připomínky.

 Daňová reforma bohužel jako celek významně přesahuje naše vlastní know-how, což je situace, kdy je velmi obtížné argumentovat proti úředníkům Ministerstva financí. Už teď je však zřejmé, že daňové úlevy mají být omezeny pouze na osoby se státem zapsaným statusem veřejné prospěšnosti (případně jiný, ještě užší okruh daňových poplatníků se statusem veřejné prospěšnosti provázaný). Naším dlouhodobým cílem v této oblasti přitom bylo za prvé zachovat stávající výhody pro všechny veřejně prospěšné subjekty, ať už zapsané nebo nezapsané státem (to by v principu znamenalo všechna současná „legitimní“ občanská sdružení), a za druhé vyjednat výhody navíc pro subjekty se zapsaným statusem veřejné prospěšnosti.Novela tedy bohužel nezlepší ani nezjednoduší daňovou agendu pro současné NNO, a zároveň není fiskálně neutrální – na určitý okruh NNO, především o.s. a o.p.s., bude mít negativní dopad ve formě ztráty daňových úlev (každý zisk se bude danit) či nemožnosti odečíst dary ze základu daně obdarované organizace nebo naopak ze základu daně dárce, apod.

V nevládním neziskovém sektoru dochází u výše uvedených témat k rozdělení na několik názorových táborů souvisejících s různými aspekty. „Strachem“ před zánikem spolupráce mezi NNO a státní správou v případě vzájemného sporu počínaje, přes vliv „nezhojených“ starých sporů mezi státními institucemi a některými NNO, až po nutkání nevládních organizací rozdělovat své vrstevnické organizace na ty „správné“ NNO a ty „nesprávné“ NNO (měřítka se liší případ od případu).

Pro naše připomínky ke všem třem oblastem se nám pokaždé podařilo shromáždit podporu různé části občanského sektoru. Největší podpoře se těšila problematika rejstříků spolků, což je nejspíše důvod, proč nakonec vláda protestu naslouchala.


loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.czwww.eeagrants.cz
Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway through the EEA Grants. www.eeagrants.org