Stáhněte si společnou tiskovou zprávu Arniky – Centra pro podporu občanů a Zeleného kruhu do svého počítače
K návrhu věcného záměru nového stavebního zákona se sešlo 1641 připomínek, z toho 1197 zásadních. Ministerstvo pro místní rozvoj si velkou práci s jejich vypořádáním nedalo a prakticky všechny smetlo ze stolu. V několika stech případech se dostalo do konfliktu s ostatními ministerstvy, státními a odbornými úřady a samosprávou. O těchto rozporech nakonec rozhodne vláda. Legislativní rada vlády projedná už v pondělí 27. května v podstatě původní verzi kontroverzního návrhu, který ve prospěch developerů oklešťuje práva krajů, obcí, veřejnosti nebo státních úřadů, které mají za úkol před dopady staveb chránit majetek lidí, jejich zdraví, životní prostředí nebo historické památky. Pokud ho rada přijme, začne o něm jednat vláda.
Současný návrh zákona je v rozporu s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstva financí, Národním bezpečnostním úřadem, Generální inspekcí bezpečnostních sborů, Svazem měst a obcí České republiky, Sdružením místních samospráv České republiky, Českomoravskou konfederací odborových svazů, Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Veřejnou ochránkyní práv.
„Připomínky ministerstev, krajů i veřejnosti odhalují fatální chyby v návrhu. Podle něj závazné posouzení projektu z pohledu požární ochrany, zdraví lidí, ochrany památek a přírody místo stávajících odborných institucí mají mít na starosti stavební úřady. V ohrožení bude nejen zdraví a majetky lidí, ale celý povolovací proces se může ještě víc zkomplikovat a zpomalit,“ říká Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
Klíčovým problémem je, že k dopadům staveb na zdraví a majetek lidí, životní prostředí, požární ochranu nebo historické památky mají orgány státní správy vydávat pouze nezávazné doporučení. Stavební úřady by tak v budoucnu mohly ignorovat třeba i vyjádření hasičů k požární bezpečnosti budov, což může ohrozit životy lidí.
Věcný záměr zákona počítá i se závaznými lhůtami pro úřady. Pokud by je nestihly, bralo by se to jako souhlasné stanovisko (tzv. fikce souhlasu). To se má týkat i rozsáhlých staveb s velkými dopady na přírodu, zdraví nebo práva vlastníků sousedních pozemků. V rozhodnutí o stavbě tak může jednoduše chybět například náhradní výsadba za pokácené stromy nebo zachování kulturních památek.
O rozhodující vliv přijdou také kraje a obce při stavbě dálnic, železnic nebo například úložišť jaderného odpadu. Jejich trasy a umístění určí ministerstva a rozhodovat o nich bude stavební úřad.
„Je absurdní, že návrh zákona připravila Hospodářská komora zastupující zájmy stavebníků a developerů, tedy těch, které má zákon regulovat. Není divu, že návrh zákona posiluje pouze jejich zájmy na úkor lidí, jejich zdraví a majetku a životního prostředí. Tohle je nebezpečná privatizace státu, který má přeci k navrhování zákonů vlastní úředníky placené z daní,“ uzavírá Václav Orcígr z Arniky.
Asociace Zelený kruh považuje za důležité zjednodušit a zkrátit povolovací řízení, a to na základě detailní analýzy dostatečného počtu proběhlých řízení. Jen tak lze předejít situaci opakující se s každou větší novelou, která předchozí stav zhoršuje, paradoxně právě pro stavebníky.
Rozpory se obecně týkají:
- absence analýz stávajícího stavu v předmětné oblasti právní úpravy, ze kterých by vyplynulo, které veřejné zájmy a v jakém rozsahu je třeba nadále hájit, a s tím související potřeba navrhovaných změn,
- vyloučení stavební správy ze spojeného modelu veřejné správy a vybudování nové soustavy státní stavební právy včetně delimitace úředníků vykonávajících danou agendu,
- změn v postavení dotčených orgánů spočívajících v redukci počtu dotčených orgánů a konkretizaci definování veřejného zájmu, integrace agend stávajících dotčených orgánů spolu s ochranou příslušného veřejného zájmu do činnosti stavebních úřadů v rámci státní stavební správy a sjednocení právní formy výstupů neintegrovaných dotčených orgánů na vyjádření,
- problematiky hrubého vyhodnocení nákladů spojených s realizací koncepce navržené územně plánovací dokumentací,
- možnosti obce vyvolat rozpor s pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro svoje území v případě, že pořizovatel nebude prosazovat zájem obce (například proti zájmu prosazovanému dotčeným orgánem),
- otázky, zda územně plánovací dokumentace má mít strategickou a závaznou část,
- možnosti v územně plánovací dokumentaci v široké míře upravovat obecně technické požadavky na využití území individuálně (pro každou obec zvlášť),
- obsahu a rozsahu dokumentace pro povolení stavby, které by měly vycházet z dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, která však jednoznačně nedeklaruje prokázání splnění veřejných zájmů v navrhovaném řešení,
- automaticky vygenerovaného rozhodnutí o povolení stavby,
- podoby řízení o odvolání,
- návrhu na ukládání dokumentace pro provádění stavby do informačního systému,
- integrace procesu EIA a IPPC do řízení o povolení stavby.